Léčba zenem – rozhovor pro Magazín MAITREA

Léčba zenem – rozhovor pro Magazín MAITREA

Barbora Pečová

Se Seymourem Koblinem se známe dlouho. Působí v Kalifornii, v Praze a na Pardubicku. Je to člověk mnoha zkušeností z oblasti výživy, cvičení a feng shui. Jeho specializací je vlastní směr v shiatsu ošetření – tzv. Zen Touch Shiatsu. Jeho otec byl optometrista a možná proto dal svému synovi jméno Seymour, tedy foneticky see-more (vidět více). A zdá se, že se otcovo přání osobitým způsobem vyplnilo.

 

Jak se stane, že se z původního muzikanta stane mistr v shiatsu?

Mí rodiče chtěli, abych se stal lékařem, tak jsem chodil na roční přípravku, ale stejně jsem chtěl pořád místo toho dělat muziku. Míval jsem tehdy intenzivní bolesti břicha a tušil jsem, že jsou spojené se slepým střevem. Zašel jsem do nemocnice, kde mi ale řekli, že to určitě není od slepého střeva. Ani mi neudělali krevní testy. Ještě tu noc mi slepé střevo prasklo. Opouštěly mě síly, bylo to opravdu vážné. Zavolal mi naštěstí manažer kapely, se kterou jsem hrál, a když jsem po pětadvacátém zvonění zvládnul zvednout telefon, ptal se mě: „Co je s tebou?“ Byl jsem už na tom zle. Odvezli mě do nemocnice hned na operační sál. Zdálo se, že bude vše v pořádku, ale v noci se náhle něco změnilo. Volali mé matce, že umírám.
Byl to moment, kdy jsem prožil zážitek blízký smrti. Opouštěl jsem tělo a můžu ti, Barboro, říct, že to byl tak překrásný zážitek, prostě nádhera! Moje duše se blížila ke krásnému tmavému prostoru – neviděl jsem to jako světlo, bylo to naopak velmi tmavé místo. Díval jsem se dolů a viděl svoje tělo. Pak jsem uslyšel hlas, který říkal: „Seymoure, co to děláš? Vrať se zpátky do svého těla!“ A to probralo mou duši. Doslova jsem se vtlačil zpátky do těla. Když jsem se druhý den ráno probudil, věděl jsem, že musím sledovat svoje zdraví a změnit směr, kterým vykročím dál.

Pro co jsi se rozhodl?

Přestěhoval jsem se kvůli hudbě do New Yorku a začal jsem nejprve se cvičením tai či a qi gongem. Zajímala mě energie, plynutí „či“, tak jsem se vrhnul na tříleté studium shiatsu u skvělého učitele Ohashiho. Na konci programu jsme měli provést ošetření přímo na něm a můj japonský učitel usnul. „Udělal jsem dobrou práci“, říkal jsem si. Moje ego si tehdy myslelo, že jsem jeden z nejlepších studentů. (směje se)
Po probuzení přinesl čaj a pravil: „Ó, Seymoure, protože jsi provedl tak dobré ohashiatsu, musím ti složit největší kompliment – musím tě vyhodit.“ Povídám: „Tohle je nějaký orientální paradox? Jsem tu tři roky, jsem dobrý student a vy mě vyhazujete?“ „Ano“, odpověděl s klidem. „Ostatní lidi nemají žádnou budoucnost v shiatsu, udělají práci a já je nechám projít. Ty máš budoucnost, ale pouze tehdy, když si vytvoříš svůj vlastní styl. Takže chci, aby ses vrátil za tři měsíce a předvedl mi u zkoušky svůj nový styl shiatsu. Takže tohle byl impuls pro vznik stylu Zen Touch Shiatsu.

Léčba zenem – rozhovor pro Magazín MAITREA

To je dost nevšední přístup. Byli jste pak ještě v kontaktu?

Ano, sledoval celou moji kariéru a mé posuny. Věděl i, co jsem dělal v Kalifornii. Když jsme se po letech potkali, řekl mi: „Moje předpověď je, že si máš založit svou vlastní školu. A to bude způsob, jakým se Ohashiatsu dostane do Kalifornie.“ Byl jsem velmi poctěn, na druhou stranu jsem nechtěl být limitován jeho pokyny a přístupem. Nakonec jsem si to udělal po svém, a přesto jsme zůstali přáteli. Myslím, že měl i nějaké aktivity v Praze. (Pořádal zde workshop přes českou asociací shiatsu – pozn.red.)

Čím se tedy liší Tvoje metoda od klasického shiatsu?

Je kontaktnější, bližší. V klasické metodě jsou určitá pravidla, jako třeba že se nikdy nepracuje křížem přes tělo apod. Znáš akrojógu? Tak tohle se jí hodně blíží s tím rozdílem, že druhá osoba nemusí vyvíjet aktivitu. Různým způsobem hýbeme tělem, hodně pracujeme skrze tento přístup s podvědomím. Důraz je kladen na plynulost a pomalé přechody. Můj styl může kromě akrojógy připomínat jógu, thajskou masáž, ale vše je bez dynamiky, velmi pomalé.

A kdy je ten správný okamžik objednat se na zen touch shiatsu? Když trpíme na bolesti zad, nebo jsme plní stresu? Je nějaká oblast, které to vyloženě efektivně pomáhá?

Tato metoda vede k hlubokému léčivému procesu, takže je vhodná pro harmonizaci čehokoliv, co nás může v životě trápit.
Já jsem studoval také makrobiotiku u Michia Kushiho, takže mám širší záběr. Chodí za mnou dost lidí s problémy, se kterými už lékaři neumí pomoci. Ale v mé metodě já ani mí studenti nikoho neléčíme. Podporujeme člověka, aby se vyléčil sám, aby v sobě probudil svou přirozenou schopnost samoléčby. Proto jsem tomu dal název „zen touch“, protože „zen“ vlastně ve své podstatě znamená „nic“.

V Zen touch shiatsu podporujeme člověka, aby probudil svou přirozenou schopnost samoléčby – to vychází z procesu podvědomí.“

Děláme různé protahování a pohyby, které uvolňují určité symptomy, ale není to opravdu náš hlavní záměr. Naším záměrem je dotýkat se člověka individuálním způsobem, aby se dokázal vyléčit z jakéhokoliv stavu. Díky této metodě se dokáže člověk dostat skrze uvolnění hlouběji do podvědomí, což je oblast daleko větší než naše vědomí. Projdou si během našeho sezení touto cestou léčení a na konci sezení už většinou vědí, kudy se vydat dál.

Léčba zenem – rozhovor pro Magazín MAITREA

Ale přijde na řadu i diagnostika orgánů?

To ano, zjišťujeme stav jednotlivých orgánů a meridiánů, takže zjistíme důvod, proč se objevuje u někoho zrovna tento symptom. Umíme říct doporučení. Vždy nás zajímá harmonizace jin-jang a pět elementů. Zjistíme, který z prvků je v napětí. Děláme – literárně řečeno – empatii těla. Dám příklad. Energie prvku země je uzemňující – projevuje se jako dokončování aktivit, i ve vztazích chceme, aby se něco stalo, změnilo. Oproti tomu element ohně zosobňuje inspiraci, cítíme vášeň v našem životě. Ok, ale co s tím udělám? Krok a, krok b… to už je energie prvku země. Takže pokud budeme harmonizovat člověka se stoupající energií, budeme ho uzemňovat. Budeme proto volit i takové typy dotyků, které budou uzemňovat. Ten člověk si pak řekne: „Tohle mi v životě chybí.“ A už se dostáváme skrze empatii těla a dotyků k diagnostice. Nechceme lidi měnit, jen navrhujeme, že existují jiné typy hodnot, které by bylo dobré do svého života přivést.

Takže se mi skrze zen touch objeví něco, co mi v životě chybí?

Ano, a díky tomuto uvědomění to může každý ve svém životě sám změnit. Někdo se nás sice ještě ptá na návod, ale spousta klientů už sama ví, co ve svém životě změnit, co bude ten správný aktivační impuls.
Dnes jsem například měl klienta s roztroušenou sklerózou – tam už dávám jasná doporučení, protože času je málo. Ale u méně vážných zásahů volím metodu sebeléčení.

Takže si tví klienti pokračují i v samoléčbě doma předpokládám? Jsou i nějaká tělesná cvičení, která jsou vhodná?

Já jsem vlastní praxi obohatil o qi qong a nei gong, což tvoří náš „vnitřní“ trénink. Dříve to byly tajné nauky v Číně, které se předávaly jen v rámci rodinné tradice. Techniky nei gongu jsem se učil v New Yorku. Je to velmi silné léčebné cvičení, které lidi učím, aby jejich tělem mohla zase proudit energie či.

Čemu se chci vyvarovat je, aby se lidi nestali závislými na vnější pomoci, na zen touch shiatsu. Moje dobře odvedená práce je, když už nemají potřebu přijít zpátky. Maximálně si můžou přijít něco oprášit, ale nedávám další ošetření.

Čemu se chci vyvarovat je, aby se lidi nestali závislými na vnější pomoci.“

Lidi nemají moc disciplínu, tak proto vedeme veřejné lekce qi gongu, kam můžou docházet.

Léčba zenem – rozhovor pro Magazín MAITREA

Chápu. Takhle nezávislost je moc důležitá. Jsou lidi, kteří používají terapie stejně tak, jako kdyby si vzali prášek.

Přesně tak. Stane se to drogou.

Často se objevuje tendence přenechávat zodpovědnost druhým…

Teď se to děje s jógou. Lidi už dnes skoro necvičí jógu sami doma. Chodí i pětkrát týdně někam do studia. Klasická jóga ale byla meditací, kterou si každý prováděl sám. Neříkám, že je to dnes špatně. Aspoň se lidi odpojí od facebooku a jsou chvíli offline. (směje se) Ale hlubší léčení může začít až v momentě, kdy budou sami.

Navíc při skupinové lekci se dostává do popředí ego, aby ukázalo ostatním, že tenhle cvik zvládne taky. A také počet cviků. Čím víc dynamiky, tím lepší lekce z pohledu ega. Máš taky ten dojem?

My máme například v nei gongu pozici, kterou držíme dvacet minut. A je to podle mě nejlepší pozice ze všech. Ale vnímám na lidech, že by někteří brali jen dvě minuty a pak už přešli na jiný cvik. Taková je dnes doba. V San Diegu je jedna jógová učitelka, která nechává lidi v šavásaně přes třicet minut. Potřebujeme balanc. Když žiju rychle, měl bych cvičit pomalu. Ale každý si musí najít tu svou cestu.

Potřebujeme balanc. Když žiju rychle, měl bych cvičit pomalu. Ale každý si musí najít tu svou cestu.“

Ve své praxi zapojuješ ještě další metody a aktivity jako například feng shui. Takže platí, že vše souvisí se vším?

V tradičním čínském pojetí existuje osm pilířů léčby. Prvním krokem je meditace: ztišit se, pozorovat a odpověď přijde.
Druhým, pokud nestačí meditace, byla astrologie a geomantie. Na základě pozorování ročních období se sledovalo, jaké harmonizace probíhají v přírodě a zejména, jaké hvězdy zrovna v daném období svítily na obloze. Začaly se víc pozorovat souvislosti se dny a ročním obdobím, kdy se rodíme. Takže pak lépe můžeme chápat: „Aha, protože mojí přirozeností je tohle, měl bych dělat víc to a to. Pokud budu potřebovat víc elementu země, ohně, nebo vody, jak si vyzdobím svůj dům?“ Chci se vrátit zpátky ke své přirozenosti a místo, kde žiju, je tomu nejblíž. Původně se jednalo o geomantii: diagnóza založená na pohybu energie a přírody pro danou osobou.
Dalším pilířem je qi gong – jak se pohybujeme v těle? Qi gong přinesl pohyb s dechem a koncentrací, aby energie či mohla plynout tělem.
Lidem ale stálo něco chybělo, tak se zaměřili na stravování. Jak se sladit s cykly přírody, jak sladit pět prvků atd.
Těchto prvních pět pilířů můžeme zvládat sami a nejsme odkázáni na někoho dalšího. Ale pokud to stále není stoprocentní, přichází na řadu léčitel, ten, kdo se dotýká těla, aby se aktivovaly meridiány. Tak vzniklo shiatsu, tuina a další techniky bodyworku.
Dalším pilířem se stala akupunktura – to už je větší zásah – až do kůže. Principem je obrátit, přesměrovat proud či. Doslova manipulujeme s či. Sem patří například i techniky moxování, které učím.

A posledním pilířem jsou bylinky jako léky. To je pro lidi, kteří jsou už v takovém stavu, že na předchozí pilíře už není čas nebo síla. Ale to už nejsme daleko od drog. Záleží jen na koncentraci. Pokud použijete celou bylinu, obsahuje v sobě jin i jang, vše je harmonické. Ale pokud využijete jen esenci, která má třeba efekt uvolnit plíce, ale neřeší vyrovnanost v těle, co je zakódováno v bylině jako celku, tak se můžou objevit vedlejší efekty. Říká se, že léky prodlužují život, ale pokud jsme na nich závislí, zkracují náš skutečný životní potenciál. A proč si to dělat, když se umíme vyléčit nejlépe sami?

Pokud by někoho zajímalo, co Seymour Koblin za ta léta poznal a vyzkoušel, vše sepsal do knihy Health Relationship & Life Path (zatím pouze anglicky – pozn. red.).

 

Článek v magazínu:

http://magazin.maitrea.cz/lecba-zenem/

Recent Posts

Leave a Comment